Potvrdilo se mi, že tady chodím jen, když mám špatnou náladu.
Včera jsem to prostě nevydržela a dobrá nálada odplula a přišla “kamarádka.” Pláč. A další obviňování se.
Přišly podrazy přátel, od kterých bych to nečekala. Měla jsem to tušit, že se něco takového valí.
Nemám absolutně slov.
Jenson would be a fucking great time, mad, hilarious.
Nico would be the pristine diva.
Mark would be the hard drinking Aussie bloke.
Lewis would be cautious at first, but once drunk, off in his own world.
Schumi would be chillin’, watching the mayhem unfold.
Nando would be on the floor, getting into the music.
And Seb would be even more cheeky, naughty and social than he is sober.
WHAT A PARTY.
…Chybíš mi…
Chybíš mi tak moc, že na tebe každý dem musím myslet, každý den, každou hodinu, každou minutu….
Už si připadám jak blázen, který potřebuje okamžitou pomoc. Pomoc. Ale co si budem nalhávat? Vždycky, když tě vidím - hrozně mi buší srdce, jako bych měla dostat nějaký záchvat. V břiše mi exploduje milion modrých motýlů a…mám co dělat, abych se krotila, abych se krotila na veřejnosti. Mám chuť tě políbit, ale jsem nikdo. Jsem nicka, a hloupá husa. Nemůžu si dovolit políbit někoho, jako js TY. Vždycky když tě slyším, dostává se mi na mysli plno vzpomínek, které mě bolí, ale jsou i krásné… ale stejně… co z toho? Jsem jednom jedna z milionů, vůbec mě neznáš, ani nevíš, že “existuju”.
Co bych dala za to, vidět zase ten tvůj krásný úsměv, který umíš jenom ty. Tvé zvlášní mrkání očí, které umíš jenom ty. Jenom ty umíš tak zvláštně přiklonit hlavu, že se člověk může zamýšlet…
Má cenu se trápit… protože člověk se opravdu zamiluje tolikrát… ale miluje jen jednou…dvakrát…
A stačí jen malá chvilka….
Sakra, já v tom fakt lítám a je mi to šumák.
Obviňování sama sebe, že nic nezvládá. Je jen nicka, pouhý černý flek uprostřed ničeho. Viktorie. Ani neví, proč se ji to tak líbí. Zní tak vznešeně, tvrdě… ale jen si něco celou dobu namlouvá, aby se mohla za něčím skrýt. Nesnáší se, nesnáší svoje tělo, lidi ve svém okolí, řeči…
Prázdná flaška. Skříp, prásk. Mrsknutím o zeď se rozstříštila na několik střepů a Viktorii došlo, že udělala bordel. Bordel, za který bude pokárána. Dřív, než to někdo zjistí, dřív než někdo zjistí, jak si chtěla vybít vztek, šla ty střepy uklidit. Je hrozné nemehlo. Větší jste nikdy neviděli. Ruku měla od krve, ale vůbec ji to nevadilo. Ba ještě víc střepy stiskla v dlani a udělali ji jizvu. Szly ji stékaly z očí. Cítila se líp. Vztek prostě odešel.
Večer přišla další depka. Hrozně mu to sluší. Prostě Fredy. Elvis. Ne, je to Fredy. Ať si ona říká co chce, vlastně je to fuk, nezajímají mě ostatní názory, ne teďka, když mi je špatně.
Nejraději bych si udělala koktejl z léků, vypila ho, zalehla do postele… nejhorší na tom všem je, že zavřu oči a vidím F. Všude! Ale na ten krátký okamžik mi to bude stát za to… že by 5. - už dokončená?
Viktorie
___________________________
Happy Day Victorie ♥
xoxo
Co mám dělat, když nemůžu usnout? Je to už několik nocí… Pořád myslím na všechny ty problémy, na všechno to, co se děje. Všechno je akorát v prdeli.
Jenže nejde si říkat 1 ovečka, 2 ovečky, 3 ovečky… Stejně se mi myšlenky stočí úplně někde jinde a ovečky jsou rázem v tahu.
Už nepomáhaj ani ty procházky večer… To si spíš nahromadím další kupu problémů. A ani kakao ani mléko.. nic.
Jsou to jen neprospané noci a když se mi podaří usnout, zdají se mi hrozně šílené sny a problémy jsou rázem další na světě.
….
Stačí… jedno neodpovězení na zprávu a já se strachuju o Kač.
Všechno je v hajzlu. Víš, jsem u našich doma s malou, M. se už o nás nestará, jsem úplně v háji, pořád na to musím myslet, musím malé změnit jméno, musím toho tolik udělat.. bojím se, aby mi malou nevzala sociálka….
Jenom malý výčet, za co všechno můžou chlapi… A pak, proč já nechci malé…
A proč night titulek? Celou noc jsme řešili tohle téma… antidepresiva na tohle, ne, nedělám si srandu, až takhle daleko to zašlo.
Chlapi, styďte se.
